Urami... na Blog.cz

Nevím, co mám psát...asi nic, že...také hovadiny....Jen bych ze sebe potřebovala dostat ten pocit. vyventilovat se......

Nechci sem psát, nechci si ztěžovat, litovat se, brečet, hroutit se, šílet...jen to potřebuju ze sebe dostat a potřebuju mit pocit, že to někomu říkám. Tak to píšu sem.

Strašně ho nenávidím.

Ať mi klidně všichni ****** ***** zatahaj za nohu....ale já jsem prostě strašně šťastná!

Tak ať si všichni polibí šos!

Seděli sme...a brečeli.....

Delší dobu jsem měla psací pauzu. A teď, jak tu tak sedím...přemýšlím, že bych sem mohla hodit pár slov, aby mě zas někdo setřel, jakýma pičovinama se to vlastně zabývám.... I když, já se asi ničím nezabývám. A to, čím se zabývám, to většinou chápu, jen se mi to těžce formuluje... It's quite complicated.....

I když....

Víš, na co jsem myslela?
Víš, co mi probíhalo hlavou celou tu dobu?
Víš Ty vůbec, co se ve mně děje?

Přes noc mi zmodralo i levé oko....
já se na to vyseru :X

Měla jsem z ní strach...ale dala nám už tři goly, věděla jsem, že jí musím zabránit v tom, aby pokračovala...Míček letěl směrem k ní, ale já se snažila být rychlejší...Ani nevím, co se dělo. Stála jsem u ní zezadu a snažila se jí zabránit v otočení a získání míčku. A pak se to stalo. Ani nevím, jestli to bouchlo. Jen vím, jak někdo z tribuny vyjekl, protože mi zapraštěly kosti v nose.

Každý den, víc a víc mám pocit, že to musí někdy skončit.
Každý den, víc a víc čekám, kdy to skončí.
Každý den, víc a víc si přeju, aby už byl konec.

Aspoň jednou....Jednou jedinkrát všechno vymazat....
Musíte to mít v srdci...cítit to....copak to stačí?
Jen cítit...?
Jenže já nechci cítit nic. Vůbec nic. Ani prázdno...

Tak zase jednou....

Do háje...

Dneska mi dva lidi řekli, že mám pravdu.
Proč dokážu pomoci jim, ale sobě ne?