10. dubna 2006 v 20:16 | Urami
|
Moje babi shlédla propagandistický film - Němý výkřik. Tento film vlastně podporuje názory lidí, kteří jsou zásadně proti potratům a rozhodně se s tím nikde netají. Zastávají názor, že embryo v časné fázi svého vývoje má vyvinuté některé funkce. Takže jsem vyfasovala takovou příručku, kde se baví matka s těhotnou dcerou, jež má před maturou s doktorem. Uvažují o potratu. Jak babi trefne poznamenala, všude se o tom mluví, seznámí nás s principem, ale tohle, tohle nám nikde nikdy neukážou...
Když žena nechtěně otěhotní...co má dělat? Potrat? Zabít dítě, které v ní vzniklo? Které v ní žije a probouzí se k životu? Vždyť to je neuvěřitelný zázrak, že my lidé, jsme schopni stvořit jiného živého člověka. Žádný robot, žádný klon. Jsme schopni stvořit originál. To dítě za to nemůže. Za to můžou ti dva lidé, muž a žena, kteří se oddali krásné chvíli. Tak proč za to platí to dítě?...teď jsem se dostala ale jinam. Takže, zabít ho? Bo ho porodit a pohodit někde na skládku? To je ale hnus! Nebo ho dát do dětského domova? Pěstounským rodičům, kde je šance, že bude mít náhražku rodičovské lásky a domova, která se bude nejvíc podobat tomu, co by mohl zažívat u svých pravých rodičů?
Spousta tady těch lidí pořád volí potrat a bojují za něj, když se nechce v nějakém státě povolit.
Ale ví vubec, za co bojují?
Dítě staré 8 týdnu - 2 měsíce vypadá takto

To není jen hromada buněk, nýbrž vyvíjející se člověk. Jeho malé srdce bije už od třetího týdne těhotenství. Žena má v sobě něco s tlukoucím srdcem. Není sama, jsou dva. Jeho srdce nejenom bije, ale žene krev skrze jeho tělo.
Takto vypadá tříměsíční dítě - fetus. Fetus znamená maličký. Měří asi 8 cm a váží asi 3 dkg. Všechny orgány jsou už formované...(jde prý už poznat, že to je zjevně chlapec)
Všechny orgány nutné pro život v tomto stadiu již plní svoji funkci. Ve 12 týdnech můžeme zachytit tep srdce. Srdce, které tluče až do smrti.
Když se to vezme, tak ten doktor, co tu o tom píše má pravdu. Dítě není součástí matky. Má všechno svoje. Svoje tělo, svoji hlavu, mozek ruce. Své srdce, které mu umožňuje žít, svůj krevní oběh, který mu umožňuje rozvádět jeho krev jeho tělem. Dítě se vlastně vyvíjí samo. Rozvíjí samo sebe.
Toto je obraz dítěte starého 4 měsíce.
Jde vidět, jak si cucá palec. Připravuje se na svoje první jídlo na prsou, bo z lahve. Je to malý človíček. Žena má právo rozhodovat o svém vlastním těle, ale nemá právo na tělo tady toho malého tvora, který je svým způsobem již samostatný. Může dýchat, tluče mu srdce, dokáže jíst. Ne samo, ale životně důležité funkce má.
Právo na život je nejzákladnější ze všech lidských práv. Každý si sním musí naložit, jak chce on, ne jak mu to nařídí jiní.
Jo, potrat by jistě vyřešil určitý problém, ale je to násilné a nelidské.
Jedna z metod potratu je KYRETÁŽ - dilatace - šíření a čištění. Ústí dělohy musí být rozšířeno, nebo dostatečně otevřeno, aby nástroj kyreta mohl být vložen do dělohy. Kyreta doslova trhá kousky dítěte ven, kus po kuse. Práce s kyretou je nebezpečná, protože pracuje dle hmatu a může protrhnout stěnu dělohy, pak je nustno provést operaci břicha.
Výsledek kyretážního potratu - čištění
Malé ruce i noha i tělo. Tak by dítě vypadalo.
Druhý způsob potratu je VYSÁVÁNÍ DĚLOHY . Abortér vsunuje do dělohy dutou trubku. ta je propojena se sacím strojem, který je tak silný, že tělo dítěte je ve vteřině roztrháno na hmotu krve, tkání a masa. Ten stroj je 29x silnější než domácí vysavač na prach a může matce způsobit vážné a trvalé poranění. Když abortér nevidí, že že vychází tekutina, ví, že děloha je prázdná. Jeho práce je hotova a dítě je mrtvé.
Existuje ještě jeden způsob: OTRAVA SOLÍ. Abortér vytáhne trochu plodové vody, ve které se dítě vznáší a vstříkne koncentrovaný roztok soli. Dítě se v bolestech svíjí, což matka cítí. Když křeče přestanou, ví, že její dítě zemřelo. Je potřeba doby kolem jedné hodiny, aby se dítě zabilo tímto způsobem. Po jednom nebo dvou dnech matce začnou porodní bolesti a porodí mrtvé dítě a mezitím se její útroba stala hrobem.
Toto je fotografie dítěte otráveného solí v devatenáctém týdnu. Čtyři měsíce. Žíravý účinek roztoku vypálil celou horní vrstvu kůže a zde můžeme vidět spodní vrstvu.
Pro větší děti je zapotřebí operace podobné císařskému řezu. Útroba se rozřízne a dítě se vytáhne ven. Dítě hýbe noghama a rukama a lapá po dechu, neboť je vždy narozeno živé. Avšak vzhledem k tomu, že je to potrat, živé dítě nechají, aby zemřelo. Tomuto způsobu potratu se říká HISTEROTOMIE.
Fotografie jedné skutečné histerotomie, provedené ve 24. týdnu. 5 a půl měsíce.
Potrat. Když se řekl potrat, viděla jsem v tom řešení. Dát dítě do dětského domova, kde bude nemilované, odkázané samo na sebe. Bude to mít těžké jen tím, že je tam. Bude mě nenávidět, jako matku, co ho odstrčila a zničila mu život, Bude postrádat mateřskou lásku, trápit se...Způsobit mu tohle? Odhodit ho na skládku jako odpad? To je přece hnus! Kde je ale řešení? Chyba se může stát přece vždycky, aniž by za to třeba dva mladí lidé mohli.
Dítě vážně nemůže za to, že se dostalo na tento svět, ať je již ještě pořád uvnitř matky. Ale už tady je a má právo žít svůj život.
Každá lidská bytost je jedinečná. Je to originál. Jeden jediný. Nikdo není stejný. Je to něco úžasného. Uvědomují si to vůbec lidé, čeho jsme schopni?...(za určité spolupráce muže a ženy)... Tak proč hazardovat? Se svým zdravím a se životem toho tvora, kterému je to vlastně uplně jedno, jestli se ta spermie k tomu vajíčku dostane. Přesto je to jeden velký zázrak. A zničení je příliš drahé....
Já nemám rád potraty, ale nezakázal byhc je.. jinak, fotky humus